Nejcharakterističtějším rysem současné demografické situace v České republice je stárnutí populace. To je způsobeno dvěma faktory: snížená plodnost a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva → vyšší průměrná délka života. Počet lidí ve věku vrcholné ekonomické aktivity (20-49 let) již začal klesat a tento “výpadek” je už nyní nutné nahradit osobami ve věku 50-64 let, pro které budou muset být vytvořeny odpovídající podmínky a to na všech úrovních systému.
Věková struktura populace v ČR v roce 2014
(Zdroj: Eurostat, 2015b, upraveno)
(Zdroj: Politika přípravy na stárnutí v České republice 2015) 
Zaměstnanost v souvislosti s věkovou strukturou obyvatelstva
Česká republika patří do té zeměpisné oblasti, v níž se míra nezaměstnanosti nachází hluboko pod celoevropským průměrem. Aktuální údaj o této volné pracovní síle v letošním březnu 14,5 % ale ukazuje, že český trh práce, na rozdíl od německého, kde je tato míra poloviční, není schopen pojmout čerstvé absolventy. Odstrašující je ovšem situace ve Španělsku a Řecku. Zde je bez práce polovina mladé pracovní síly.
Podíl nezaměstnaných osob se v České republice letos v dubnu snížil z březnových 7,20 % na 6,72 %. Necelý půl milion osob (491 585) neměl práci (o 33 730 osob méně než v březnu), což bylo nejméně od prosince 2009. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 se jednalo o pokles o 83 323 osob.
Letos v dubnu zaměstnavatelé nabízeli 83 692 volných pracovních míst, což bylo o 7 642 míst více než v předchozím měsíci a o 39 446 míst více než v dubnu 2014.
Fenomén nezaměstnanosti se potencionálně týká každého z nás, ale nikoli stejnou měrou. Některé skupiny osob jsou více ohroženy. Problém najít zaměstnání mají v současnosti čerství absolventi vycházející ze škol, neboť zaměstnavatelé raději přijímají pracovníky s praxí.
V ohrožení jsou také lidé starší padesáti let. Poněkud paradoxně se má za to, že již nejsou perspektivní a půjdou brzo do důchodu, třebaže hranice odchodu do neaktivity se rychle posunuje do mnohem vyššího věku. Jsou také paušálně odsuzováni jako ti, kteří neznají moderní technologie a nedokážou se učit nové věci, přestože tyto schopnosti jsou nesmírně individuální.
Třetí výrazně ohroženou skupinou jsou matky pečující o malé děti. Údaje z Výběrového šetření pracovních sil Českého statistického úřadu ukazují, že mají trojnásobnou míru nezaměstnanosti v porovnání s bezdětnými ženami a muži stejného věku.
(Zdroj: Již druhý rok v České republice klesá nezaměstnanost, Statistika a my, měsíčník českého statistického úřadu, 6/2015)
Zaměstnanost starších pracovníků v kontextu Evropské Unie
Analýza ukazuje, že v roce 2030 bude v Evropské unii 110 milionů lidí ve věku 65 a více let. Naproti tomu populace v pracovním věku klesne ze současných 303 milionů na 280 mil. v roce 2030. Starší pracovníci tvoří a budou tvořit základní součást celkového pracovního trhu a stanou se klíčovým faktorem udržitelného vývoje Evropské unie.
Za předpoklad kompenzace důsledků poklesu pracovní populace Evropská unie považuje
tvorbu takových politik, jejichž cílem bude větší účast na pracovním trhu, zvláště
u takových skupin osob, jako jsou právě starší osoby.
(Zdroj: Postavení zaměstnanců nad padesát let na trhu práce, výstup z projektu EQUAL Třetí kariéra)
Česká populace, stejně jako ta evropská, stárne. Tak jako se zlepšuje lékařská péče, zvyšuje se i doba dožití a věková hranice pro řádný odchod do důchodu se prodlužuje. Lidé nad 50 let jsou nedílnou součástí celkového pracovního trhu. V roce 2012 žilo v ČR téměř 1,5 mil. osob ve věku 55 64 let (muži tvořili 48 %). V budoucnu budou patřit mezi klíčové hráče. Přesto jejich počet v řadách uchazečů o zaměstnání roste. Podle demografů ale bude do roku 2050 věková skupina mezi 50 a 64 lety nejpočetnější. A pokud se nepodaří zvýšit jejich zaměstnanost, dostane se Česká republika do velkých potíží.
Počet uchazečů starších padesáti let v evidenci úřadů práce stoupl za poslední dva roky o více než 30 tisíc. Podle statistik úřadů práce dosahoval v roce 2012 podíl lidí starších padesáti let na celkové nezaměstnanosti v Česku 27,2 procenta, v roce 2000, kdy bylo u nás celkem nezaměstnaných o zhruba 150 tisíc méně, to bylo 16,2 procenta. Míra zaměstnanosti v tomto věku je velmi diferencována podle pohlaví, především díky nižší hranici věku odchodu do starobního důchodu u žen. Proto je míra zaměstnanosti žen 55-64letých o více než 20 p.b. nižší než u mužů.
V zaměstnanosti starších osob existují velké rozdíly i mezi jednotlivými kraji ČR. Samozřejmě první příčku si drží Praha. V roce 2012 zde pracovaly ve věku 55-64 let tři čtvrtiny mužů a více než polovina žen. Těmito hodnotami se Praha blíží k nejvyspělejším zemím Evropy, které mají hranici věku odchodu do důchodu o něco vyšší než ČR. Poslední příčka v zaměstnanosti starších osob patří Moravskoslezskému kraji. Zaměstnanost starších mužů byla v roce 2012 o 27,2 p.b. nižší než v Praze, u žen byl rozdíl o něco nižší. Podíl nezaměstnaných v Jihomoravském kraji je v současné době (k 8. 4. 2014) 9,08 %, což je celkem 73 200 nezaměstnaných, z toho 19 593 má věk nad 50 let, což je více než čtvrtina (k 31. 3. 2014).
„Zčásti jsou na vině předsudky a obavy zaměstnavatelů, že se starší ročníky hůře učí novým věcem, adaptují se na změny, jsou pomalejší a nezvládnou udržet krok s technologickým vývojem. Z části se na tom to vnímání ale podílí samotní uchazeči. Trpí pocity méněcennosti, nevěří si, nedokáží se přizpůsobit a opomíjejí celoživotní vzdělávání. Přitom právě oni mohou vnést do firmy tolik potřebné zkušenosti, zodpovědnost, loajalitu a ve spojení s mladšími kolegy vytvořit velmi výkonný pracovní tandem,“ upozorňuje generální ředitelka ÚP ČR Marie Bílková. A jak zmiňuje Petr Jirásek z ministerstva práce a sociálních věcí: “Přednost při obsazování pracovních pozic totiž často dostanou lidé mladších věkových kategorií než ti v předdůchodovém věku”. “Když jsme začali sbírat data z firem, zaměstnavatelé často sami přiznali, že jim mohou být starší lidé velice užiteční,” doplnil Novotný. Právě výhody starších a zkušenějších zaměstnanců budou nyní pracovníci úřadu práce více zdůrazňovat jak zaměstnavatelům, tak těm, kteří práci hledají. “Naším cílem je překonat u nezaměstnaných dojem, že vyšší věk je problém. Naopak, právě díky němu a díky nastřádané profesní i životní zkušenosti jsou pro zaměstnavatele užiteční,” uvedla vedoucí projektu Ilona Štorová.
Tato skupina klientů Úřadu práce ČR (ÚP ČR) patří mezi ty, které jsou nejvíce ohroženy dlouhodobou nezaměstnaností. ÚP ČR proto uznává, že je jim potřeba věnovat zvýšenou péči. Stále více lidí kolem šedesátky, kteří o práci přišli nebo mají přijít, však řeší svoji situaci také předčasným odchodem do penze. Ve statistikách nezaměstnanosti pak už nefigurují. V ČR bylo na konci loňského roku už téměř půl miliónu seniorek a seniorů, kteří mají trvale nižší penzi, protože odešli předčasně do důchodu. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení lidí s krácenou penzí přibývá. Od roku 2000 se jejich počet ztrojnásobil. „Není naším zájmem, aby lidé odcházeli do předčasné penze, protože nedokážou najít práci. Musí jasně zaznít, že si starších zaměstnanců vážíme, že potřebujeme jejich zkušenosti,” zdůraznila Marksová. Přičemž na důležitost rekvalifikací opět upozorňuje také mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková: „Velmi účelné jsou také rekvalifikace, jejichž složení vychází z požadavků zaměstnavatelů,“
Úřad práce ČR podporuje zaměstnávání lidí v předdůchodovém věku prostřednictvím klasických nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Jedná se například o rekvalifikace, podporu veřejně prospěšných prací, individuální poradenství nebo příspěvky na zřízení a provoz společensky účelných pracovních míst (SÚPM). Zejména posledně jmenovaný nástroj sklízí velké úspěchy. ÚP ČR také realizuje po celé republice Řadu regionálních individuálních projektů (RIP) financovaných z národních i evropských peněz (např. RIP „45 plus v Jihomoravském kraji“). Jejich cílem je komplexně řešit situaci této skupiny uchazečů. „Mezi zaměstnavateli stále přetrvává představa, že pojmy „flexibilní a dynamický“ jsou zásadně spojeny jen s mladší generací. Naše projekty zacílené na lidi od 45 let a výše jsou proto potřebné a z 90 % i úspěšné,“ shrnuje ředitel Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Pardubicích Petr Klimpl. „Lidé starší 50 let mají velké životní a pracovní zkušenosti, mají stále co nabídnout a je velmi důležité je neustále motivovat a aktivně podporovat k nalezení vhodného uplatnění. Naší snahou je, aby uchazeči získali komplexní přípravu k tomu, aby byli schopni se přizpůsobit novým požadavkům na trhu práce,“ doplňuje ředitel Krajské pobočky ÚP ČR v Hradci Králové Martin Horák.
Zdroje:
http://brno.idnes.cz/vek-nad-padesat-je-vyhoda-apeluji-vedci-dhh-/brno-zpravy.aspx?c=A131218_2013193_brno-zpravy_eko
http://brno.idnes.cz/vek-nad-padesat-je-vyhoda-apeluji-vedci-dhh-/brno-zpravy.aspx?c=A131218_2013193_brno-zpravy_eko
http://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2014/03/2014_03_26_tz_50plus.pdf
http://portal.mpsv.cz/sz/download
http://portal.mpsv.cz/upcr/media/tz/2014/03/2014_03_21_odborna_praxe_unor.pdf.
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/CE003CB46E/$File/64312513
Penzijní systém
Zajištění na stáří je v ČR realizováno skrze systém sociálního zabezpečení a především výplatu starobního důchodu, který je hlavním zdrojem příjmu velké části seniorů v ČR. Financování systému je organizováno jako průběžný systém (tzv. pay-as–you-go). Výše důchodového věku závisí na datu
narození a době pojištění, u žen i na počtu narozených a vychovaných dětí. Do předčasného starobního důchodu je možné odejít dříve při splnění zvláštních podmínek.
Průměrný měsíční starobní důchod ženy je 10 050 Kč (370 €), muže 12 259 Kč (450 €).
Důchodová kalkulačka: informace o věku odchodu do důchodu a odhad výše důchodu: www.mpsv.cz/cs/2435
(Zdroj: Politika přípravy na stárnutí v České republice, 2015)
