Strategické dokumenty zaměřené na situaci na trhu práce a přípravu na stárnutí

Politika přípravy na stárnutí v České republice 2015. 2016, MPSV: 

Link: http://www.mpsv.cz/files/clanky/24024/Brozura_starnuti_screen.pdf 

Klíčové části dokumentu: 

• Část 3.4 Zaměstnávání starších pracovníků a seniorů 

Zaměstnanost je klíčovou proměnnou v zajištění ekonomické stability a prosperity současných společností. Demografické změny zvyšují význam role starších zaměstnanců na pracovním trhu, a to včetně prodlužování ekonomické aktivity i po odchodu do starobního důchodu. Ideálním je proto tzv. pracovní dlouhověkost, podpořená dostatkem pracovních příležitostí pro osoby, které mohou a chtějí pracovat, mají pro svoji práci odpovídající kvalifikaci a jsou v uspokojivém zdravotním stavu.

Oblast zaměstnávání starších pracovníků a seniorů se ale často potýká s tématy, jako je měnící se

pracovní výkonnost, zastarávání kvalifikace, měnící se schopnost adaptability. Tyto faktory dále zhoršuje nedostatečná nabídka flexibilních pracovních poměrů, které jsou vnímány jako jeden z možných způsobů adaptace na specifické nároky stárnutí. Samotná adaptace je pak ztěžována všeobecně chybějící dlouhodobou přípravou na stárnutí jak na straně zaměstnanců, tak na straně zaměstnavatelů. S ohledem na populační stárnutí vyvstává také potřeba vhodných úprav důchodového systému, který podpoří efektivní využití potenciálu pracovní síly.

Vybraná opatření:

• zkvalitňování informačního servisu v oblasti důchodového a nemocenského pojištění pro občany;
• rozšíření nabídky vhodných rekvalifikací pro starší pracovníky;
• zvyšování informovanosti o nabídce možných nástrojů age managementu včetně možnosti jejich implementace do vnitropodnikových nástrojů řízení a rozvoje lidských zdrojů, a to v souladu se Strategií zaměstnanosti do roku 2020.

• Infobox 3.4.2 Dobrá praxe: Projekt „Implementace age managementu v České republice“ 

Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. 2014, MPSV:

Link: http://www.mpsv.cz/files/clanky/20851/NAP_311214.pdf 

• Část D: Zaměstnávání starších pracovníků a seniorů

Strategický cíl D2: Prodloužit pracovní kariéru pracovníků a motivovat je k odkladu odchodu do důchodu prostřednictvím úpravy legislativních podmínek, podporovat zaměstnavatele k akcentování konceptu Age Managementu na pracovištích a bojovat proti výskytu věkové diskriminace

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014–2017. 2014, Jihomoravský kraj: 

Link: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=212277&TypeID=2 

• Část 4.3 Nezaměstnanost

Snižující se úmrtnost v celé České republice i Jihomoravském kraji a růst naděje dožití má za následek stárnutí populace, které je v posledních letech velmi diskutovaným problémem nejen v ČR ale i dalších vyspělých státech světa. Jihomoravský kraj patří v rámci republiky ke krajům se starší věkovou strukturou obyvatelstva. V roce 2012 zaujímal 5. pozici v žebříčku nejstarších krajů podle indexu stáří, za Prahou, Zlínem, Plzeňským a Královéhradeckým krajem (viz tabulka 3). Naopak kraji s prozatím převažující dětskou složkou populace jsou Ústecký a Středočeský kraj.

Ukazatel index stáří zahrnuje kromě populace starší 65 let, také dětskou složku a jeho hodnota je

proto ovlivněna také počtem dětí v populaci, který se v druhé polovině 21. století zvyšuje. V kontextu vývoje České republiky jsou to především města a periferní oblasti, které vykazují vysoké hodnoty indexu stáří. V Jihomoravském kraji má na vysoký index stáří vliv především město kde hodnota indexu výrazně převyšuje krajský i celorepublikový průměr a je pravděpodobným důvodem horší pozice celého kraje. Vysoký index stáří má také okres Hodonín, který je naopak příkladem periferní oblasti s vysokým počtem starých lidí a ztrácející mladé obyvatelstvo migrací. Nejpříznivější situace je v okrese Znojmo a Brno-venkov, kam se stěhuje mladá populace.

Budoucí vývoj Jihomoravského kraje z hlediska věkové struktury není příznivý, Český statistický úřad odhaduje ve své projekci, která nezahrnuje migraci dlouhodobý nárůst podílu věkové skupiny nad 65 let, a to až k více než 35% podílu v roce 2060. Zajímavý je také očekávaný zvyšující se podíl obyvatel ve věku 80 let a více, který by mohl v druhé polovině století dosáhnout 50% podílu na populaci ve věku 65+. Do roku 2020 se očekává nárůst věkové skupiny 0-14 let, od tohoto roku by pak měl nastat postupný kontinuální pokles podílu této skupiny na populaci Jihomoravského kraje.

Česká populace jako celek stárne (ukazatel: průměrný věk populace). Přestože je současná situace příznivá a produktivní populace je dominantní komponentou (téměř 70%), vzhledem k nízké míře porodnosti a nárůstem střední délky života bude mít v nadcházejících letech stále větší podíl postproduktivní složka populace. Zvyšující se podíl starších lidí v populaci s sebou nese zvýšení poměru závislosti, zvýšené nároky na poskytování zdravotních a sociálních služeb a je třeba provést reformu důchodového systému a odchod do důchodu.

Uchazeči o zaměstnání jsou v Jihomoravském kraji v porovnání s Českou republikou mladší a

vzdělanější (viz tabulka 17). Celkem 40,9 % uchazečů je mladších 34 let (v ČR 39,9 %), 6,3 % má

vysokoškolské vzdělání (v ČR 5 %) a 24,9 % úplné středoškolské vzdělání (v ČR 23,2 %). Ačkoliv ve

struktuře zaměstnaných vzdělané osoby převládají, vzdělanost obyvatelstva je vyšší než je pracovní trh schopný vstřebat. Podobná situace je i v hlavním městě a lze tedy předpokládat, že vyšší nezaměstnanost mladých a vzdělaných lidí souvisí s vysokou vzdělaností obyvatelstva. Pokud však vztáhneme počet nezaměstnaných vysokoškoláků k počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci (pouze pro hrubé srovnání, data o vzdělanosti populace jsou k roku 2001) je situace v Jihomoravském kraji (4,6 %) horší než v České republice (3,6 %) i Praze (2,6 %). Čísla jsou pro Jihomoravský kraj nepříznivá hlavně z hlediska počtu nezaměstnaných absolventů, kterých bylo v roce 2010 6,1 % oproti 5,5 % v České republice a 4,6 % v Praze. Celkem 16 % z celkového počtu nezaměstnaných absolventů připadá na vysokoškoláky (v ČR 14 %, v Praze 20 %), 22 % středoškoláků s maturitou (z toho 5,3 % gymnázií; v ČR 21 %, u gymnázií 4,6 %) a 28 % na osoby s výučním listem (v ČR 27 %).

Z porovnání struktury uchazečů o zaměstnání mezi jednotlivými okresy kraje v roce 2009 (vysoká

nezaměstnanost podmíněná ekonomickou krizí) je patrné, že nemožnost uspokojení potřeb na trhu práce mladých a vzdělaných lidí není pouze dočasným problémem způsobeným ekonomickou krizí, ale dlouhodobým specifickým znakem trhu práce Jihomoravského kraje. 

Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji a v České republice podle věku a vzdělání v roce 2010 (podíl na celkovém počtu uchazečů, v %),

Zdroj: Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 

• Priorita 3: Atraktivní region pro obyvatele, návštěvníky i investory

• Opatření: 3.a.9 Podpora programů a projektů umisťování obtížně zaměstnatelných skupin obyvatel na trh práce
• Opatření: 3.c.5 Zvyšování kvality vzdělávacích programů na všech typech vzdělávání a jejich přizpůsobování potřebám trhu práce
• Opatření: 3.c.18 Osvěta a propagace celoživotního Vzdělávání
• Opatření: 3.c.19 Rozšíření nabídky a zvyšování kvality celoživotního vzdělávání a podpora institucí poskytující celoživotní vzdělávání)
• Opatření: 3.c.20 Posílení procesů zvyšování adaptability pracovníků na potřeby trhu práce (rekvalifikace, atd.)

Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2016 – 2025. 2016, Jihomoravský kraj: 

Link: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=291054&TypeID=2

Prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti jsou podporovány i rekvalifikace pro mladé, ale i pro pracovníky ve vyšším věku, kteří přišli o zaměstnání. S rekvalifikacemi a schopností práce (work ability) úzce souvisí problematika Age managementu neboli řízení zohledňující věk zaměstnanců, které se se stárnutím populace a zvyšujícím se věkem odchodu osob do důchodu dostává stále více do popředí zájmu. Se změnou věkové struktury obyvatelstva se proměňuje i struktura pracovní síly. Cílem Age managementu je nastavení činností a opatření, které by měly podporovat

komplexní přístup k řešení demografické situace a demografických změn na pracovišti. Taková opatření by pak měla především zajistit, aby každý pracovník měl možnost využít svůj potenciál a nebyl znevýhodněn kvůli svému věku. Strategie Age managementu tak mohou být směrovány ke všem věkovým skupinám pracovníků: začínajícím, středního věku i těm, kteří již pomalu ukončují svou pracovní dráhu (strana 55).

• PRIORITNÍ OSA 2. ROZVOJ LIDSKÉHO POTENCIÁLU A SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ

Prioritní osa 2 se zaměřuje na sociální aspekty lidských zdrojů v kraji. Důraz je kladen na využití potenciálu osob, na podporu rozvoje osobnosti a na začlenění do společnosti, Velkou roli hraji preventivní aktivity. Součástí budou i aktivity spojené se změnami demografické struktury společnosti, se stárnutím obyvatelstva a aktivním stárnutím. Prioritní osa zahrnuje i problematiku integrace cizinců.

Okruhy a strategická opatření prioritní osy 2 Rozvoj lidského potenciálu a sociální

začleňování

• 2.1.1 Rozvoj metod a postupů age managementu
• 2.1.2 Poradenství, informovanost a osvěta v oblasti age managementu
• 2.1.3 Uplatnění age managementu v organizacích kraje 

E U R O P E 2 0 2 0: Evropská strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. 2010, Evropská komise:

Odkaz:http://ec.europa.eu/eu2020/pdf/COMPLET%20EN%20BARROSO%20%20%20007%20-%20Europe%202020%20-%20EN%20version.pdf 

Celounijní strategie zaměstnanosti, tzv. Agenda EUROPE 2020. Strategie Evropa 2020 představuje nyní hlavní program Unie a zaměřuje se na 6 hlavních cílů:

• dosažení celkové míry zaměstnanosti ve výši 75% u věkové skupiny 20-64 let,
•  dosažení míry zaměstnanosti žen ve výši 65%,
•  dosažení míry zaměstnanosti starších pracovníků ve výši 55%,
•  snížení míry nezaměstnanosti osob ve věku 15-24 let o třetinu oproti roku 2010,
•  snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací o čtvrtinu oproti roku 2010,
• zvýšení produktivity práce o 20 % oproti roku 2010.

Každá z členských zemí si mohla vypracovat vlastní národní cíle. V oblasti zaměstnanosti

se ČR rozhodla plnit následující úkoly:

•  dosažení celkové míry zaměstnanosti ve výši 75%,
•  dosažení míry zaměstnanosti žen ve výši 65%,
•  dosažení míry zaměstnanosti starších pracovníků ve výši 55%,
•  snížení míry nezaměstnanosti osob ve věku 15-24 let o třetinu oproti roku 2010,
• snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací o čtvrtinu oproti roku 2010,
• zvýšení produktivity práce o 20 % oproti roku 2010.

(Zdroj: Age management: jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Možnosti uplatnění age management v České republice. 2015, AIVD., str 35.)